Jarní výživa pro naše klouby

Tento rok nás zima pořádně potrápila. Studené počasí to potáhlo výrazně déle, než jsme v tomto období zvyklí, a pokud máte citlivé klouby, pravděpodobně jste toužili po oteplení o to intenzivněji. Chlad, omezené možnosti pohybu a slabá dostupnost skutečně čerstvé zeleniny našim kloubem prostě nedělají dobře.

Pěkné počasí nám konečně umožňuje rozhýbat ztuhlé končetiny pohybem na čerstvém vzduchu – a rozumný, pravidelný pohyb je zároveň tou nejlepší prevencí proti bolavým kloubům.

S návratem tepla a slunce se na pulty tržnic také vrátili i šťavnaté plodiny, které jsou díky svému obsahu vitamínů a minerálů pro klouby hotová hostina. Samozřejmě, v supermarketech dostaneme všemožné potraviny po celý rok. Jenže plody v sezóně, přinesené přímo ze zahrádky na náš stůl, jsou nejen chuťově, ale i obsahem živin hodnotnější, než ty sklízené ještě nezralé na vzdálených kontinentech, převážené mnoho dní v často ne zrovna ideálních podmínkách. Ukázalo se totiž, že nejen sklizeň plodin ještě před jejich dozráním, ale i dlouhodobý transport má za následek menší obsah nutričně hodnotných látek. Pokud tedy hledáte skutečnou jarní „vitamínovou bombu“ poohlédněte se po lokálních prodejcích svěží zeleniny a ovoce na trzích či v tržnicích.

Po jakých sezónních produktech máme na jaře sáhnout, aby byly naše klouby zdravé a spokojené?

listová zelenina

Není snad žádný zdravotní problém, který by alespoň trochu nepomáhala řešit tmavá listová zelenina. A není tomu jinak ani při kloubech. Tmavé zelené listy totiž účinně blokují tvorbu enzymů způsobujících záněty, které v kloubech způsobují otok a bolestivost. Ideální je konzumujte čerstvé, ale dají se zpracovat i do polévek či krátce podusit třeba s vajíčky, případně rozmixovat jako vitamíny nabité pesto.

červená paprika

Každá paprika je skvělá, a údajně bychom měli jíst alespoň jednu denně pro obrovské množství zdravotních benefitů. Pro klouby je výborná zejména ta červená, která chrání tkáň chrupavek – a jako optimální množství vám jí stačí tak půl šálku denně.

mrkev

Mrkev nejen pěkně vesele vypadá, ale také doplňuje živiny potřebné pro silné klouby díky vysokému obsahu vitaminu A a betakarotenu. Nejlepší je spojit ji s troškou tuků, aby naše tělo živiny vědělo dobře zpracovat – skvělý je například kokosový či olivový olej, které jsou také dobrými „pomocníky“ kloubů.

hrášek

Hrášek obsahuje pozoruhodné množství prospěšných látek – kromě vysokého obsahu vlákniny v něm najdeme vitamíny B, C a K, k tomu kyselinu listovou, hořčík, fosfor, železo, draslík, zinek i křemík. Díky tomuto bušícímu výživnému obsahu hrášek pomáhá kloubem svými antioxidačními a protizánětlivými schopnostmi. Zároveň se ukázal jako ideální potravina při redukční dietě, takže pokud by vašim kloubům pomohlo shodit pár kilo, hrášek je váš dobrý kamarád.

cibule

Cibule má přímo zázračné protizánětlivé účinky, takže pomáhá dokonce i lidem s artritidou. Pro zdraví svých kloubů si ji dopřejte klidně i denně.

česnek

Pokud netrpíte nízkým tlakem a máte rádi výraznou chuť a aroma česneku, přidávejte si ho v hojném množství do jarních jídel. Pomáhá udržovat chrupavky v dobrém zdraví.

kopřiva

Pálivou kopřivou si šlehaly revmatické klouby už Staří Římané, a ani dnes se nemusíte této ostré bylině vyhýbat. Můžete ji využít jako obklad přímo na bolestivé klouby, případně ji v rozumné míře pít v podobě čaje.

pšeničné klíčky

Klíčky obsahují hromadu vitamínů, minerálů, esenciální mastné kyseliny a silné antioxidanty, které jsou pro naše klouby nezbytné. Snadno si doma připravíte veselé bílo-zelené „vlásky“ pšeničných klíčků na podestýlce z vlhké vaty i bez větších pěstitelských zkušeností.

A jako bonus – čerstvé voňavé jahody také díky obsahu antioxidantů bojují proti zánětlivým procesům v kloubech, takže si je nyní můžete dopřát, kolik jen chcete.

Osteoporóza

Nová civilizační choroba – osteoporóza

Dnešní medicína se musí potýkat s různými onemocněními, která ohrožují celou populaci. Lidé mohou některým z nich předcházet  i tím, že mají povědomí o důsledcích dané choroby  a také tím, že znají kroky jak jí předcházet. Prevence by měla sloužit k tomu, že se onemocnění  včas odhalí, případně se jeho následky oddálí. Výskyt onemocnění pohybového aparátu se v poslední době zvýšil a bojuje s nimi stále více lidí. Osteoporóza není zdaleka jedinou diagnózou v ortopedických ambulancích, ale postihuje velké množství pacientů, kteří specialistu navštíví. Seriál o onemocněních pohybového ústrojí proto začneme právě tématem osteoporózy.

Co je osteoporóza?

Málokdo si uvědomuje, že jedním z nejzávažnějších onemocnění kostí je právě osteoporóza. Toto onemocnění, způsobuje především řídnutí kostí. Definujeme ho jako snížení obsahu kostní hmoty a narušení kostní tkáně. To má za následek křehnutí kostí postižených osteoporózou. Vážnou hrozbou je zlomenina, která se může dostavit i při minimálním a na první pohled neškodném úrazu. Její vznik podmiňuje několik faktorů jako věk, pohlaví, genetika či dokonce různé nemoci. Množství kostní hmoty je určeno geneticky. Osteoporóze se věnuje pozornost zejména kvůli jejím důsledkům – nebezpečným zlomeninám! Lidé trpící tímto onemocněním jsou nejčastěji postiženi zlomeninami pažní kosti, stehenní kosti, nebo předloktí.

Rizikové faktory

První rizikový faktor je zapsán v naší DNA od početí. Genetika předurčuje mimo jiné složení kostní tkáně, nebo tvar kostí. To, zda se nepříznivé genetické vlohy  projeví, můžeme výrazně ovlivnit. Během dětství a dospívání je možné vzniku osteoporózy předcházet správnou životosprávou a fyzickou aktivitou. V tomto období se totiž buduje kostra a proto je důležité maximálně tuto stavbu podpořit. Velmi podstatným faktorem je věk. Po 35. roku života člověka začíná kostní hmota ubývat. Ženy postihuje osteoporóza zejména v období menopauzy – tehdy prochází ženský organismus velkými hormonálními změnami. U lidí po 70.tém roce života je riziko vzniku nemoci velmi vysoké. V tomto období dochází k zrychlenému úbytku kostní hmoty.

Příznaky

Osteoporóza má většinou bezpříznakový průběh. Největší  změna nastane vyvoláním zlomeniny při zdánlivě neškodném úrazu. Prvotním příznakem onemocnění bývá bolest zad. Mezi další příznaky řadíme snížení tělesné výšky, shrbení, a zmíněné zlomeniny.. Jako příklad můžeme uvést zlomeninu stehenní kosti při snížení se nebo zlomeninu obratle při sedání, či prudkém zakašlání.

Prevence

Základní prevencí je budování kvalitní kostní hmoty v období dětství a dospívání. Je třeba zajistit tělu dostatek vápníku, bílkovin a vitamínů CaD. Dostatek těchto živin by měl být zajištěn pestrou a rozmanitou stravou, která je bohatá na tyto složky. Samozřejmostí by mělo být vyloučení kouření, požívání alkoholu, pití velkého množství kávy. Sekundární prevencí je včasné odhalení onemocnění. V neposlední řadě slouží jako prevence dostatečná opatrnost, kdy bychom měli dbát na to, aby nedocházelo k úrazům a tedy možným zlomeninám. Tělu bychom měli dopřát dostatečný pohyb, který je přizpůsoben možnostem organismu, věku i fyzickým schopnostem. Mechanická zátěž podporuje tvorbu kostí a zpomaluje její proces řídnutí.

Toto onemocnění bez léčby velmi rychle postupuje a vede nejen ke zlomeninám, ale i k přetrvávající bolesti a značným omezením v pohybu. Postižení jsou často invalidé a jsou odkázáni na pomoc jiných. Nejdůležitější je prevence! Pokud se onemocnění projeví je třeba začít s jeho léčbou co nejdříve.